Sezona 2017 MMČR

Setkání Mistrů Humpolec

Překrásné Babí léto provázelo poslední autokrosové závody v letošní sezóně, které se pod názvem Bernard Cup Setkání mistrů jelo v Pojišťovna Slavia aréně, v Humpolci. Zatím co sluníčko příjemně hřálo, na trati bylo pěkně horko. I když vlastně o nic nešlo. Všechny body už byly rozdány a zbýval jen přátelský podnik. Ale prestiž je prestiž, tak se bojovalo, no prostě, jako v autokrosu.

S Fábií Martina Samohýla jel jeho šéfmechanik Michal Jančík. V rozjížďkách si pěkně zazávodil s Janem Brožkem. Jeho snažení o co nejlepší výsledek téměř zastavila porouchaná převodovka. Před finálovou jízdou měli mechanici plné ruce práce.

,,V posledním kole nahoře mě odešla trojka a oholila se úplně. Tam se vedle mě dostal Fůča a jeli jsme vedle sebe. Já jsem si to neuvědomil, dal jsem tam tu trojku a tím mě cuknul a ujel mi. Takže do cíle jsem dojel třetí," zhodnotil situaci ve třetí jízdě Jan Brožek.

Převodovku do finále stihli vyměnit. Jan Brožek, Aleš Fučík a Michal Jančík stáli na startu finálové jízdy v první řadě. Se Zlínskou raketou nejlépe odstartoval Jančík. Za ním vyrazil Fučík a Brožek. Fučík s druhou pozicí moc spokojený nebyl. Spíš testoval nové díly. Ale začal útočit. Michal Jančík uháněl tak, že vzniklo podezření, že v autě sedí "páníček". Tedy Martin Samohýl. 

Samozřejmě to nebyla pravda. Jančík jel s obrovskou chutí. Fučík, jako Mistr Evropy nechtěl prohrát a tak přitvrdil. Z vedoucí skupinky nejdříve odpadl Jan Brožek. Prorazil pravou přední gumu a tak s těžko ovladatelným vozem zlehka polechtal mantinel. 

Velký souboj o vítězství svedli už jenom Jančík a Fučík. Druhý jmenovaný zaútočil po evropsku a vyhrál. Michal Jančík dojel druhý a s odstupem byl třetí Jan Brožek, který nevzdal.

MMČR Sedlčany

Závěrečný závod letošního MMČR se jel v proslavené Sedlčanské kotlině. Počasí přálo a tak si jezdci i divácí přišli na své. Zvláště když v některých třídách nebylo zdaleka rozhodnuto. Bojovalo se tak urputně, že sobotní jízdy přerušila tma. Čtyřlitry tak musely jet až v neděli ráno. 

Ve velkých plechovkách kraloval celý víkend novopečený Mistr Evropy Aleš Fučík. Mistrem republiky se stal už po druhé sérii rozjížděk Pavel Svoboda. Třetí po rozjížďkách byl Jan Bartoš. Ten se objevoval letos jen sporadicky. Příští sezónu ale chce jet celou. 

Vítěz předchozích dvou závodů Aleš Fučík si vyjel na finálovou jízdu první pozici. Odstartoval na výtečnou. Za ním se seřadili další dva z první řady Pavel Svoboda  a Jan Bartoš. Na čtvrtou pozici ze třetí řady se proháčkoval Jan Brožek. Měl skvělý start a dobře zvolil stopu. To byla Labutí píseň pro něj. Připravoval se k útoku na stupně vítězů. Ale praskla mu hřídel předního pohonu a tak musel do depa a ze závodu odstoupil. 

Zcela suveréně si počínal Aleš Fučík. V autokrosu skutečná špička. Proto všechny překvapila zpráva, že v příští sezóně v autokrosu končí.  Bude se věnovat sesterské disciplíně ralykrosu. Takže to bylo zřejmě jeho předposlední vystoupení na autokrosových tratích. O vítězi bylo rozhodnuto. Jasno bylo i od čtvrtého místa. To si vyjel Hořčička. Pátý byl Kostroun, šestý Lubor Zívr. Bojovalo se pouze o druhý post. Jan Bartoš trvale útočil na Pavla Svobodu. Nakonec  v zatáčce za startem ho překonal velkým obloukem a byl rázem na druhém místě, které si udržel až do cíle. Pavel Svoboda dojel třetí. Zvítězil Fučík a k tituli Mistra Evropy přidal ještě titil Českého vícemistra....

MČR Dolní Bousov 

Rachvala. Předposlední část sedmidílného seriálu MMČR se jela v Dolním Bousově na Jičínsku. Tato trať má bohatou minulost, však domácí šampionát se zde jezdí pěkně dlouho. První byl v červnu 1997. 

Počasí celkem přálo, noční déšť ze soboty na neděli závodům spíše pomohl.

Dorazilo jedenáct jezdců, kteří si chtěli před posledním závodem urvat co nejvíce bodů do celkové klasifikace. To se nejlépe povedlo Aleši Fučíkovi. Sobotní rozjížďky ovládli ve svých skupinách Hořčička a Martin Svoboda. Fučík a Pavel Svoboda se dílčích vítězství dočkali v nedělních rundách. To už však balil při svém prvním letošním startu Luboš Kužel. Má to blízko, tak chtěl vyzkoušet jestli mu závodění zdraví dovolí. Bohužel při nájezdu do druhé rundy mu odešel motor. Anděl strážný???

Technická závada vyřadila i Jana Brožka. ,,V prvním tréninku se nám překroutila poloosa a ve druhém byl problém s foukáním turba. Nenaměřil jsem tudíž žádné kloudné kolo. Auto nefungovalo podle představ a v rozjížďkách nestartovalo. Po té druhé jsme zjistili závadu na motoru a tak jsme odstoupili".

Lépe nedopadl ani Hořčička. Tomu hned v první rundě odešla převodovka. Na finálovém startovním roštu chyběl Kořínek, kterému znemožnil start poškozený kardan. 

Finále se odstartovalo hned dvakrát. Poprvé bylo zastaveno po požáru Fabie Breta.

Pro vítězství si zajel znojemský Aleš Fučík a posunul se tím na druhou příčku klasifikace šampionátu. Stříbro si odvezl Jan Bartoš. Na bouzovském stupínku stanul i Martin Svoboda. Čtvrté místo obsadil František Kostroun. Pátý a jako poslední s plným počtem sedmi finálových kol projel Lubor Zívr. Cíl naopak nespatřil Pavel Svoboda, ale se ziskem 163 bodů nadále vládne průběžné klasifikaci.

MMČR Poříčí nad Sázavou

Pátý díl MMČR v autokrosu se jel v Poříčí nad Sázavou. Na závodní dráze s velkou tradicí, která do dnešních dnů patří k velice oblíbeným. Na start se postavilo celkem 118 aut a pořadatelé opět fungovali na jedničku.

Trať, na které se jezdilo i ME, jezdí mnoho jezdců velmi rádo. Rád tam moderuje i super kamarád Petr Krejcar. Závodníci i diváci jezdí do Poříčí velmi rádi.

Evropská třída TA, tedy v té nejsilnějších plechovek vyhrál všechny tři rundy znojemský Aleš Fučík s Fábií, jinak vedoucí jezdec ME. Druhý post měl Pavel Svoboda, který v prvních dvou sériích dojel na druhém místě. V závěrečné sérii vyhrál. Třetí byl loňský evropan Jan Brožek s Fábií, když zajel třetí, první a druhé místo v rozjížďkách. Na čtvrté pozici Hořčička, který navzdory problémům v první sérii, zvítězil ve druhé jízdě a ve třetí skončil třetí.

Ve finále si jako první vybíral Aleš Fučík. A také se mu podařilo odjet nejlépe. Jako druhý vyrazil Pavel Svoboda a třetí Jan Brožek. Toho vyvezli až na násep a při návratu měl kontakt s Hořčičkou a skončil s uraženým kolem. Hořčička jel dál na třetím místě. Čtvrtý byl Martin Svoboda, pátý Jirka Bret a šestý Bořek Kořínek. Aleš Fučík si finále užíval, neměl nikoho před sebou a tak s čistým předním oknem mohl šlapat na plyn podle své libosti. Za ním se drželi Pavel Svoboda a Hořčička.. Ale toho po projetí cílem čekala ledová sprcha v podobě diskvalifikace za nesportovní jízdu. Jí nebyla za finální manévr ve kterém přišel Jan Brožek o kolo, ale o vystrčení tohoto jezdce na stráň, která ohraničovala trať.

Hořčička se držel na třetí pozici a špekuloval, jak vyzrát na druhého Pavla Svobodu. Aleš Fučík byl v pohodě. Jak dobře se mu povedlo odstartovat, tak jedinou jeho myšlenkou bylo, nerozbít auto. Čekal ho totiž další evropský závod až v daleké Francii a nebyl by čas na opravy. 

Na čtvrté pozici jedoucí Martin Svoboda najednou udělal hodiny. Odešel mu pohon přední nápravy a tak do cíle dojel sedmý. Jeho pronásledovatel Jirka Bret tak postoupil na čtvrtou pozici. Před koncem se mu podařilo ještě předjet Hořčičku. Ale vzhledem Hořčičkově diskvalifikaci to byl souboj takříkajíc na nic. 

Zvítězil Aleš Fučík před Pavlem Svobodou a Jirkou Bretem. Jan Brožek byl klasifikován na desátém místě a posbíral do celkové klasifikace 19 cených bodů.

MMČR Přerov

Přerovská rokle. Jel se zde čtvrtý závod MMČR. Trať je hezká, rychlá, atraktivní zejména se skokem U Mamuta. Jednoznačným tahákem velkých plechů byl Aleš Fučík s Martinem Samohýlem na vozech Škoda Fabia. Ve finálové jízdě je ještě doprovázel úřadující lídr Pavel Svoboda, jedoucí s Mitsubishi Colt.

Už na startu ukázal, že se s Fábiemi, se kterými jezdí Samohýl a Fučík je úplně někde jinde, než s čím jezdí zbytek startovního pole. Oba dva svým pronásledovatelům v pohodě ujížděli a chystali se na vzájemný souboj. Po průjezdu prvním kolem se vytvořily jakési miniskupinky po dvou jezdcích, které se s výjímkou první dvojice zase sjížděla a spojovala.

Klid na trati nevydržel příliš dlouho. V polovině třetího kola měli vzájemnou kolizi Dušan Hořčička a Martin Svoboda. Hůře to dopadlo pro Svobodu, který zastavil a ocitl se na chvostu startovního pole. 

Jenže to nebylo vše. Aleš Fučík při zatáčce doprava přetočil svoji Fabii. Rázem nebyl druhý, ale musel počkat, až kolem něj většina závodníků projede. Jediný, kdo zůstal za Fučíkem byl nešťastný Martin Svoboda. Boj o vítězství tak v Přerově pozbyl na atraktivnosti.

S vyladěnou Fabií mířil nikým neohrožován Martin Samohýl k získání zlatého věnce. Zlínský jezdec tuto trať velice dobře zná. Testuje na ni, a tak se nedalo předpokládat, že příjde nějaká nenadálá komplikace.

Daleko za vedoucím Samohýlem probíhal boj o druhé až čtvrté místo. Byli v něm Pavel Svoboda, Jirka Bret a trojici doplňoval Hořčička. Zezadu to jistil Jan Brožek. Aleš Fučík se snažil probíjet startovním polem výš a výš, ale více jak na šesté místo to nestačilo. 

Zápletka přišla ještě v boji o stříbro. Jirka Bret o závěrečnou druhou příčku přehnal. V levé zatáčce za skokem neudržel ideální stopu a po následné kolizi s Pavlem Svobodou byl rázem bez pódiového umístění.

První dojel Martin Samohýl, druhé místo uhájil před dotírajícím Hořčičkou Pavel Svoboda. Čtvrtý Bořivoj Kořínek, pátý Jan Brožek. Fučík se ztrátou půl kola dojel šestý.

MMČR Hollabrunn

Třetí závod se jel v Rakouském Hollabrunnu. Trať se nachází kousek od hranic a nedaleko Znojma. Okruh je pravidelnou součástí Mistrovství Rakouska a v roce 2016 se zde jela zóna střední Evropy a Mistrovství ČR. Trať patří mezi ty nejrychlejší, organizačně na vysoké úrovni. V roce 1980 se zde jel i závod Mistrovství Evropy, kde skončil Jarda Hošek na čtvrtém místě.

Tohoto závodu se Jan Brožek nezúčastnil. Zvítězil zde Pavel Svoboda před Ivošem Mahrem a slovákem Marcelem Dleskem. Po dvou vyhraných finále i přes diskvalifikaci v Nové Pace si Pavel Svoboda staví dost silné základy na nejvyšší umístění na konci sezóny.

MMČR Nová Paka

Druhý mezinárodní závod se jel na nejznámější trati v Nové Pace. Tam se psala i historie českého, ale i evropského autokrosu.

V roce 1981 zde jako první Čech zvítězil Alois Havel. Až do roku 2002 čekala Česká republika na české vítězství v divizi cestovních vozů. To se podařilo ve Štikovské rokli Josefu Petrikovi. Do dneška jsme byly svědky mnoha soubojů, ale někdy i svědky mnoha velkých havárií.

Láďa Brožek absolvoval nespočet závodů na této trati, z toho dvacet dva evropských. Jan Brožek zde debutoval v rámci MMČR v roce 2011, evropský závod pak o dva roky déle. Láďa si z této trati odvezl šest pódiových umístění, přestože zde nedosáhl na metu nejvyšší. Jan pokřtil svoji Fábii v roce 2013, kdy se z druhého místa ve finálové jízdě otočil několikrát přes střechu. Přesto zde získal sedm evropských bodů. Letos zde Jan Brožek nezávodil. Důvodem byla porucha motoru ze závodu z Humpolce.

Na startu finálové jízdy zůstal stát Ivoš Mahr. Start se nejlépe povedl Jiřímu Bretovi a Janu Bartošovi. Ve výjezdu z první zatáčky je ale oba podjel se svým Focusem Bořek Kořínek a dostal se do vedení. Na druhém místě byl Bret, za ním Bartoš, Martin Svoboda a Radek Plichta. Kořínek je po roční pause zase ve skvělé formě. Jeho vítěznou jízdu však zradila proražená pneumatika. Na první místo se tak dostal Jirka Bret, na druhé šel Jan Bartoš. Kořínek uhájil alespoň třetí místo.

Čtvrtý cílem projel Radek Plichta, pátý Rosťa Hilse a na šesté pozici dojel domácí Lubor Zívr. A co na to vítěz? ,,Bomba, bomba, bomba. Hlídal jsem si pozici. S Honzíkem jsme si to dali na férovku po startu. Bóřa se tam protáhl, ale ta trať je hodně děravá, takže...Měl jsem hodně špinavý okno, že jsem na něj nemohl úplně útočit. On udělal gumu a mě se v posledním kole zasekl plyn. Jsem z toho strašně šťastnej, je to moje první pódium tady v Pace. Tým a kluci měnili řízení...Bomba, super"

Divize cestovních vozů má skvělou úroveň. K vidění bývají moc hezké závody. Škoda, že nový vůz nestihl v Nové Pace představit Václav Fejfar.

MMČR Humpolec

Autokros v Česku započítávaný do seriálu MMČR odstartoval v Humpolci. Letos se autokrosaři sešli v Slavia Pojišťovna Autokros Aréně už po pětatřicáté.

Poprvé se jel v Humpolci autokros v roce 1982. Závodní počasí bylo opravdu aprílové. V sobotu pršelo, v neděli nachumelilo a objevilo se i sluníčko. K oboum víkendovým dnům se přidal podle mne i pohádkový princ Větrník....

Tohoto seriálu se bude pravidelně zúčastňovat i Jan Brožek s Fabií S 2000 z dílny Ládi Brožka, tedy z týmu Bílého baletu.

V úvodu celého závodu se dařilo Aleši Fučíkovi. Zvítězil v obou rozjížďkách, tak i v měřených trénincích. Pak mu však technická závada jeho Fabie vystavila stopku.

Pole position do finále si vyjel Pavel Svoboda se svým Mitsubishi Colt. V první řadě ho doprovodil navrátilec Bořivoj Kořínek, kterému se povedl nejlepší start. Ale už v první zatáčce se do vedení dostal Pavel Svoboda. Kořínek se nechal v první zatáčce odstrčit a na druhé místo se protlačil Jirka Bret. Následně se před Kořínka dostal i Jan Brožek. 

V tu chvíli byl závod zastaven pro kotrmelec Rosti Hilseho. Nový start se povedl Pavlu Svobodovi. V první zatáčce bylo opět velmi těsno. Jirka Bret narazil do Kořínka a urazil mu kolo. Tím zničil závod nejen Kořínkovi, ale zdržel i sebe, ale hlavně Brožka, který se propadl až za Radka Plichtu na šesté místo. 

V čele jel neomezeně Pavel Svoboda a Brožek začal útočit. Postupně se prokousával přes Plichtu, Dleska až na třetí místo. Bohužel se mu zasekl plný plyn. Po třech kolech jízdy pod plným plynem musel Brožek odstoupit, protože voda v jeho motoru už vařila.

V posledním kole se na třetí místo dostal Martin Svoboda, když předjel Radka Plichtu. Finálové pódium tak ovládla trojice pilotů z Mladoboleslavska v pořadí Pavel Svoboda, Jirka Bret a Martin Svoboda.

A co na to jezdci ? 

Pavel Svoboda:"V úvodním tréninku mi vypadla hadice u turba a nenaměřil jsem ani jedno kolo. Ve druhém jelo auto jen na tři válce. Výsledkem byl až devátý čas. První rozjížďku jsem po startu z druhé řady dojel pátý. Pro druhou jsem se s tím posunul do první lajny a vyhrál jsem ji. Stejně tak závěrečnou. Finále jsem při nájezdu do třetího kola vedl, když bylo po havárii Rosti Hilseho zastaveno. opakovaný start se mi opět povedl a vedení jsem si udržel až do cíle."

Jirka Bret:" Jak říkal jeden náš známý-na to, že jsme auto začali chystat o Velikonocích, tak super. Když to vezmu popořádku, úvodní trénink bez serva byl špatný. Ve druhém nastal bez přidávání plynu trošku posun, ale stále nic moc. Úvodní rozjížďku jsem nedořadil a čtvrté místo slabota. Neděle přinesla postupné zlepšování. Ve druhé rundě jsem byl třetí, nicméně do hry mě dostala ta závěrečná. Pan Brázdil mi na závodech upravil mapu ALS, odhodlal jsem se to pustit a začal trochu tahat. Vyhraná třetí rozjížďka mi myslím zachránila závod. Našel jsem totiž zpět rychlost. První finálový start byla bomba. Věřil jsem si a myslím, že bychom se s Pavlem zajímavě popasovali. Bohužel po restartu přišlo v první zatáčce pár soubojů, vyhodilo mě to na svodidla a něco mě mlátilo na levém kole.  Bál jsem se tedy tahat víc. Naštěstí jsem se vrátil na druhé místo a to jsem si v klidu udržel. S výsledkem jsme velmi spokojeni. Velké díky patří mechanikům. Auto bylo přes nějaké menší problémy super. Teď nás čekají tři perné týdny a dva závody po sobě.Nelíbí se mi to, ale kalendář je, jaký je, takže bojujeme. Co se mi však líbí, je práce serveru autokrosar.cz. Chlapci se snaží, dělají vstupy ze závodů a pro autokrosové fanoušky doma u počítačů je to určitě skvělé. Stále hledáme partnery, kteří by podpořili mé závodění. Tomuto webu dám samolepku na auto klidně za darmo, protože si to zaslouží. Také humpolečtí pořadatelé na jedničku. Mít v pět odpoledne sbaleno a vyrážet domů je i pro pracujícího člověka prostě super. Díky všem, kteří nás přijeli podpořit na závodiště anebo nám fandili doma. Uvidíme se v Pace!"

Martin Svoboda:" Přípravy byly hektické. Nestíhali jsme připravit auto. Vladimír Strauss tedy tři dny nespal, opravdu nespal. My ostatní se u něj střídali na dílně, abychom stihli humpolecký závod. V pátek odpoledne kolem čtvrté jsem vyrazil autobusem napřed, aby mi mechanici přivezli auto ve dvě ráno. Na místě ho ještě dodělávali a já ráno mohl nastoupit k měřeným tréninkům. Ten úvodní jsem absolvoval ještě bez ostřikovačů. Jelikož bylo mokro a pršelo, snažil jsem se nechat si odstup, abych neměl zacákané okno. Přede mnou jedoucí Bret však měl nějaký technický problém, nebyl tak rychlý a překážel mě. Já se k němu nemohl přiblížit a ani jeden jsme moc nenaměřili. Ve druhém měřáku jsem už ostřikovače měl. Jak se však říká, kdo chce moc, nemá nic, a já dělal chyby. Do úvodní rozjížďky jsem šel z první řady vedle Fučíka a Mahra a dojel jsem druhý. Na téže pozici jsem za Fučíkem jezdil i v druhé rundě. Když jsem však chtěl nahoře v zatáčce zařadit trojku, vylétlo mi táhlo řazení z pouzdra. Musel jsem za zatáčkou zastavit a čekal ránu. Tři auta se mi vyhnula, čtvrté nikoliv a pochroumalo mi celý zadek. Do závěrečné rundy jsem tedy šel až z třetí lajny. Po první zatáčce jsem se protlačil na druhou pozici za bráchu, ale po skoku mě opět zklamalo řazení. Přitom mě předjeli Kořínek a Dlesk, kterého jsem se vydal stíhat. Něžně jsem ho oťukával, aby o mě věděl. Nenechal se však rozhodit, držel si dobrou stopu a já ho neměl kde předjet. Do finále jsem tudíž postupoval opět z třetí řady. Spoléhal jsem na opětovné vyvezení se za bratrem. Po chumlu v první zatáčce jsem ale nechtěl atakovat Jirku Breta a zaklapl jsem to. Ve chvíli vyvěšení červených vlajek jsem jezdil někde čtvrtý. Ani po opakovaném startu se mi nepodařilo vyvézt za bratrem. Navíc mě za první zatáčkou znovu zazlobilo řazení a klesl jsem až na chvost startovního pole. Následně se mi podařilo soupeře stahovat a využít jejich vzájemných kolizí. Když jsem dotáhl Brožka a Plichtu, v zatáčce v kopci jsem oproti nim jel jinou stopu a dostal jsem se pod ně. Následně jsem to do předposlední zatáčky na horizontu podržel a oba předjel. Po dojezdu jsem ani své umístění neviděl a musel jsem se na něj ptát!"

Jan Brožek:" Zpočátku jsem bojoval sám se sebou a nastavením vozu. To se nám během tréninků podařilo odladit. Na rozjížďky už bylo auto v cajku. Tu úvodní jsem po startu z druhé řady dojel třetí. Na téže pozici jsem se usadil po startu druhé. Hned v prvním kole jsem však předjel Breta a až do cíle jel za Fůčou. Na závěrečnou rundu jsem zvolil špatné pneumatiky. Po startu jsem prohrabal a pak už to celou dobu klouzalo. Výsledkem byla další trojka. Výsledky mi daly druhou finálovou lajnu. Po prvním startu jsem projel cílem úvodního kola třetí. Pak ale byla jízda zastavena, což bylo mé štěstí. Měl jsem totiž defekt levé přední pneumatiky, kterou se nám podařilo vyměnit. Po restartu mě v první zatáčce-ani nevím kdo- začal hned točit a já odjížděl jako poslední. Díky skvěle nastavenému vozu jsem se propracoval na třetí místo.  V předposledním kole mi však praskla osička klapky. Auto tak jelo pořád na plný výkon, začal se přehřívat motor a musel jsem ho odstavit."

Aleš Fučík:" Organizačně i přípravou trati bylo vše na jedničku. Jen počasí nám nepřálo. Neustále se měnilo a nechyběly sníh, déšť, vítr a zima.Úvodní měřák jsem vyhrál a ve druhém jsem čas ještě vylepšil. Úvodní rundu jsem po startu zprava bez problémů vyhrál, stejně tak druhou. Po jejím dojezdu jsme však zjistili nějaký problém a rozhodli se nadále nepokračovat, aby nedošlo k dalším škodám na autě. Pokračovat budeme na dalším republikovém podniku v Nové Pace."

Bořivoj Kořínek:" Před Humpolcem jsme auto dodělávali na poslední chvíli. I samotný odjezd z domova byl oproti našemu plánu dosti posunut. Auto nám fungovalo dobře bez nějakých problémů. Do Nové Paky na něm sice máme nějakou práci navíc,ale měli bychom vše stihnout. Po zimní přestávce jsme oba večery dobře pokecali o všem možném a nemožném, tedy hlavně o autokrosu. Jinak organizace byla zvládnuta na velkou jedničku. Jen počasí k nám mohlo být příznivější. Konec závodu mohl být veselejší, ale s tím nic neuděláme." Radek Plichta:" Sobota byla tragédie. Dva roky jsem v tom víceméně neseděl a dvanáctý tréninkový čas byl ohromným zklamáním. Ať jsem startoval z kterékoliv řady, vždy na mě vyšla pozice zleva a ta v Humpolci není vůbec optimální. Vyfasoval jsem ji i pro finále ve třetí řadě. Výsledek je nakonec dobrý a já jsem s ním spokojen. Každopádně jsem v posledním kole, částečně mojí chybou, přišel o pódium. Jsem tedy naštván na sebe i jednoho soupeře. Nebudu ho jmenovat, on to ví."

Vojta Plecháč:" Do Humpolce jsme se po roční pauze moc těšili. Tamní trať je vždy skvěle připravena a díky zónovým závodům slibuje i velkou konkurenci. Do depa jsme přijeli v pátek večer, bez problémů jsme se zabydleli a prošli přejímkama.  V prvním tréninku nás pozlobil motor, který šel na dva, tři válce. Po výměně svíček se zdála závada odstraněna. Ve druhém kole druhého měřáku nám ale vyletěla ojnice z bloku motoru a bylo po závodech. Náhradní motor bohužel nemáme a tak jsme byli nuceni jet domů. Nyní řešíme co dále. Nový motor totiž stojí obrovské peníze, které nemáme. Nejspíše to pro nás tedy znamená konec sezóny..."

Rostislav Hilse:" Po vynechání loňské sezóny, kdy jsem vinou zdravotních problémů jel pouze Setkání mistrů v Humpolci, letos plánuji kompletní domácí šampionát. Jelikož jsem dlouho nejezdil, pojal jsem úvodní podnik jako opětovné sžívání. Zlepšoval jsem se každou jízdou. Tím jsem byl nadšen, stejně jako správným fungováním auta. Do finále jsem postoupil až z posledního-desátého- místa , ale nic jsem nevzdával. Byl jsem odhodlán zabojovat o co nejlepší umístění. Po startu ulétlo kolo Dušanovi. Já ho přejel a dost možná jsem si právě  při tom  načal zavěšení levého předního kola. Auto ještě jakž takž poslouchalo, ovšem ve druhém okruhu po skoku mě najednou začalo táhnout do meze. Myslel jsem, že jsem v hlubokém a vytáhnu to, nicméně se nestalo a najednou šup-šel jsem dvakrát přes střechu. Motor a převodovka naštěstí vypadají být v pořádku. Pokusíme se tedy s mým týmem auto pravit a stihnout Novou Paku."

Ivoš Mahr:" Do Humpolce jsme přijížděli celkem dobře naladěni s vědomím, že máme zrepasované vše podstatné. Panoval klid a úvodní měřák jsem jel na pohodu s čistou hlavou. Po zimní pauze to hodilo třetí čas, se kterým jsem byl spokojen. Věděl jsem totiž, že vím, kde chybuji. Ve druhém tréninku jsem díky otočenému pořadí, už nezrychlil. Do rozjížďky jsem šel z prostředka  a podařilo se mi zařadit za Aleše. Krátce poté jsem však pociťoval slabší výkon motoru.Neměl jsem tedy šanci bojovat. Po kolizi se třetím Pavlem Svobodou,deroucím se na druhou příčku přes hranu, za což se později přišel omluvit a vyřešili jsme si to. Druhou pozici jsem zuby-nehty udržel. Mé učínkování však ukončilo odhalení závady na motoru. Po dohodě jsme se rozhodli odstoupit a neriskovat jeho totální destrukci."

Dušan Hořčička:" Loni sněžilo jenom v noci, letos už od rozjížděk.A to není jediné zlepšení proti loňsku. Trať byla zase o něco precizněji připravená a upravovaná. Svezení na ni je to nejlepší, co můžeš v autokrosu zažít.  Rychlá, plynulá, každá zatáčka jinak zábavná. Užívají si auta i piloti. Před humpoleckými smekám. Škoda, že my se letos moc nepovozili. V sobotu jsme závodili zejména mimo trať. V prvním měřáku jsem odjel jenom třii kola a pak jsem přišel o čtyřku a pětku.  Následovala demontáž převodovky, odvoz do olomoucké dílny Michala Jančíka, oprava, návrat do Humpolce a montáž do auta. Díky moc všem, kdo se podíleli. Šance stihnout úvodní rozjížďku nicméně nebyla žádná. Druhý tréninkový čas přišel nazmar. první nedělní rozjížďka se jela brzy ráno. Po vzoru Martina Svobody jsem tedy raději spal v kombinéze. S notnou dávkou štěstí jsem z poslední řady dojel řtvrtý. Poslední runda byla povedená. Souboj s Honzou Brožkem a pár rychlých kol nás dostaly zpátky do závodu. Do finále z třetí řady jsme šli s odhodláním. Zelená světla se rozsvítila a naše naděje zhasla. Zřejmě v naději, že se autom samo opraví, jsem ujel čtvrt kola a závod pro nás skončil. Gratulace Svoboďákům a moc se těším na další závod. Konkurence v naši divizi je letos parádní."

 zdroj komentářů-http://www.autokrosar.cz/